Legendy praví, že původ těchto koček je v posvátném chrámu v Barmě, kde kromě mnichů žily i sněhobílé kočky. Mniši věřili, že po smrti se jejich duše převtělí právě do těchto zvířat, tedy že všechny kočky jsou jejich zemřelými bratry. Mezi mnichy žil i jeden moudrý láma, kterého na každém kroku doprovázel kocour s jantarovýma očima. Jedné noci byl chrám přepaden a láma při modlitbách zabit. Jeho věrný kocour byl jako obvykle s ním. Po smrti svého pána se však změnil - nohy, ocas a obličej mu ztmavl, oči přešly z jantarové do safírově modré. Jen tlapky, kterými se dotýkal lámova těla, zůstaly bílé. Stejně tak se zabarvily i ostatní kočky v chrámu - posvátné kočky barmské.

Skutečnost je taková, že za kolébku birmy se považuje Francie, kde byly tyto kočky vyšlechtěny ve 20. letech 20. století zkřížením siamské a dvoubarevné dlouhosrsté kočky. Plemeno zde bylo uznáno v roce 1925. Během druhé světové války málem došlo k vymření plemene - po válce zbyl pouze jediný chovný pár. K obnově plemene byly kočky kříženy s perskými a siamskými, až kolem roku 1950 se opět objevují vrhy čistých birmských koťat...

Povaha

Birmy jsou inteligentní, vynalézavé, milé, laskavé a trpělivé. Nejsou agresivní, proto se dobře snášejí s ostatními zvířaty i s dětmi. Jsou velmi citlivé a dokáží vycítit náladu svého pána, na kterého jsou pevně vázané - špatně snášejí samotu. Jsou zvědavé - stále kontrolují, co děláte, pletou se do všech vašich činností, ale jen proto, že jsou s vámi rády.

Vzhled

Birmy patří k polodlouhostrstým, středně velkým plemenům. Kožich mají hedvábný, ne příliš hustý. V dospělosti mají nohy, ocas, uši a obličej zbarvené tmavě, tlapky až ke kotníkům mají bílé a obličejovou masku od uší odděluje světlý proužek. Zbylá srst je světlá až zlatavá, oči modré. Koťata se rodí bílá a jak postupně stárnou, objevují se charakteristické barevné odznaky, které se postupně vykreslují a tmavnou. Plné dospělosti dosahuje birma ve 4 letech. Kočky váží od 2,5 do 4,5 kg, kocour může vážit až 6 kg.

Péče o birmu

Birma nemá až tak hustou srst jako např. perská kočka, přesto je vhodné ji pravidelně, nejméně 2x týdně, pročesávat. Při jarní a podzimní výměně srsti je třeba častější péče o srst, stejně tak i před výstavami. Co se stravy týče, jsou birmy nenároční a vděční jedlíci - granule, syrové či vařené maso, kapsičky, ryby, všechno jim je k chuti. Birmy jsou všeobecně zdravé kočky, bez nějakých větších zdravotních komplikací. Průměrná délka života birem je 15 let.

Chov

Plemeno birma je na chov zrovna jedno z těch náročnějších plemen. ...